Bůček pečený na červeném zelí

Dnes přinášíme něco, nad čím se asi spoustě lidí zkroutí palce na nohou, ale u nás v rodině tohle jídlo vždycky představovalo sváteční menu. A i když už ho nevaříme tak často jako dřív, do jídelníčku naší rodiny prostě patří.

bucek

Recept na samotný bůček je vážně jednoduchý a zvládne ho naprosto každý.

Prorostlejší vepřový bok bez kosti osolíme, okmínujeme a položíme do pečící mísy na lůžko z červeného zelí. Bůček volíme prorostlejší a s kůží, aby nám vypečený tuk ochutil zelí a aby se nám nevysušil. Jelikož se mi už mockrát stalo, že jsem bok v celku prostě nesehnala, jdou použít i plátky. Příprava je sice rychlejší, ale připravujete se tím o požitek křupání vypečení kůžičky.

bez-nazvu

A abychom takovou kůžičku získali musíme kůži nakrojit – buď na proužky ale lépe na kostičky. Doporučuji si před krájením uložit bůček na chvilku do mrazáku, aby nám ztuhnul a kůže šla lépe krájet. Po vypečení bude kůžička krásně křupavá a moc dobrá (u nás se o ni vždycky všichni perou). Takto připravený pekáček šoupneme do trouby na cca 200 °C. Délka pečení závisí na velikosti masa. Pokud budete mít větší (vyšší) kus masa, je dobré ho na počátek pečení přikrýt pokličkou. Pokud nemáte pokličku jako já, stačí překrýt alobalem. Maso se zelím je potřeba kontrolovat. Většinou stačí vypečený tuk, aby se zelí nepřipalovalo, pokud ovšem budete mít maso libovější, je potřeba mírně podlívat vodou a to i v průběhu pečení. Pozor na množství, aby vám maso ve vodě neplavalo. Nepeklo by se vám, ale spíš vařilo.

Do masa píchneme nožem nebo vidličkou, abychom zjistili, jestli už je pečené. Pokud jde lehce propíchnou až na dno pekáčku, blížíme se do finále. Sundáme alobal a necháme dopéct kůrčičku pěkně dozlatova.

bez-nazvu2

Pokud jste došli až do této fáze, nezbývá mi než vám gratulovat. Máte jídlo, které sice žlučníkářům nahání husí kůži, ale které naše babičky vařily jako slavnostní nedělní oběd.

Jako příloha se samozřejmě hodí bramborové knedlíky. Já donedávna bramborový knedlík kupovala, ale odhodlala jsem se, že se pokusím složit vařící maturitu. Brzy si budete moct přečíst, jak to napoprvé dopadlo.

 

Masopustní koblihy

Vzhledem k nadcházejícímu masopustu jsem se rozhodla vyzkoušet usmažit masopustní koblihy. V našem podání tedy spíš vdolečky, protože je tak máme radši. Tentokrát jsem nevyužila babičku na telefonu, ale zalistovala na IMG_20160114_191828 internetu a využila skvěle popsaný recept od Florentýny. Dlouho jsem to odkládala, protože jsem vždycky měla představu, že z přípravy koblih zbyde spoustu napatlaného nádobí, bude to trvat dlouho, zestárnu u plotny až je budu smažit…Prostě moji hlavu strašilo spoustu bludů, které jak jsem zjistila vůbec nejsou pravda. Příprava koblih nakonec proběhla hladce a rychle a to i přesto, že nemám žádného šikovného robota na hnětení a kynutí těsta, ale pouze svoje vlastní svaly. Trochu toho času ale budete potřebovat, jedná se přece jen o kynuté těsto a kynutí holt nijak neurychlíte. IMG_20160114_184735  Před smažením vás jen chci varovat, že smažení si bude vyžadovat vaši plnou pozornost. Opravdu u toho nestrávíte mládí, ba právě naopak, samotné smažení je takový fofr, že jsem měla co dělat, abych své veledílo nespálila. A ještě jedno smažící upozornění pro začátečníky. Smažte koblížky do zlatova, je potřeba počítat s tím, že ještě bude dobíhat proces barvení po vyndání z oleje, díky čemuž mám všechny koblížky dost tmavé.
IMG_20160114_184754
Pokud se tedy také vrhnete na předmasopustní veselý, přeji dobrou chuť.

Velká prázdninová výzva – den 21 – 25

A pokračujeme ve Velké prázdninové výzvě, kterou nám nachystala na ukrácení prázdninových dnů Florentyna.

Úkol č. 21: Ozdobte si jídlo jedlými květy

Jedlé květy se ukázaly jako jeden z nejtěžšíh úkolů celé výzvy. Pokud si vzpomínáte, letošní léto se vyznačovalo teplými a suchými dny. Sehnat tedy uprostřed města jedlý květ chvilku vypadalo jako nadlidský úkol. Do hledání jsem cestou na oběd zapojila kompletní osazenstvo naší kanceláře, takže všichni prolézali uličky a zákoutí, jestli se náhodou někde, na kousku nezprahlé země nekvete něco, co by se dalo pozřít. Až jsem ji najednou uviděla. Kousek od vchodu do kanceláře kvetla nádherná divizna.

Divizna

Úkol č. 22: Vraťte se k odloženým receptům

S odloženými recepty nebyl sebemenší problém. Ukládám si kde jaký recept, s tím, že ho jednou vyzkouším. Ideální čas na vyzkoušení domácí tiramisu zmrzliny, která byla neuvěřitelná a stala se trvalou součástí našeho jídelníčku.

Tiramisu zmrzlina

Úkol č. 23: Stvořte tříbarevné jídlo

Z tříbarevného jídla se nakonec vyklubalo, vzhledem k horku, které panovalo, stalo tříbarevné pití.

Semafor

Úkol č. 24: Večeře při svíčkách

Ikdyž jsem si na ni musela chvilku počkat a nakonec využít žolíka, nakonec jsem se i večeře při svíčkách dočkala.

Svíčka

Úkol č. 25: Dejte si jídlo, které vařil někdo jiný

I na jídlo, které vařil někdo jiný jsem musela využít žolíka. Sice každý den jím v kantýně, kde se do kuchyně opravdu nehrnu, tak se mi skoro týden nedařilo vzpomenout si, jídlo vyfotit, tak až jednou večer konečně došlo na zapečené brambory se slaninkou a sýrem z hospůdky ze sousedství.

Brambory

Velká prázdninová výzva – den 16-20

Dny prázdnin ubíhají jako voda a u nás se stále plní Velká prázdninová výzva, což je projekt vytvořený Kuchařkou pro dceru, k zpříjemněnní prázdninových dní.

Úkol č. 16: Použijte mixér

Ukolem šestnáctého dne bylo umixovat něco dobrého a poživatelného a jelikož letní horka ničí vše a všechny kolem nás, rozhodla jsem se udělat něco osvěžujícího a umixovala jsem melounové smootie.

Melounové smootie

Úkol č. 17: Připravte občerstvení ke hře

Slané občerstvení by u nás nebyl zase takový problém ,ale nachystat občerstvení ke hře se pomalu ukázalo jako nadlidský úkol. Vždyť my doma vůbec žádné hry nemáme. Nakonec nás zachránilo Penny, kde už nějaký čas sbírám kartičky z nějaké hry, tuším „Poznáváme Česko“ kde jsou otázky na různé zajímavosti. Občertsvení se tentokrát neslo v mírně dietním odlehčeném duchu. Okurkové jednohubky s tvarohovou pomazánkou.

17

Úkol č. 18: Zapějte ódu na cuketu

Ódy na cukety se u nás jaksi nepějí. Cuketa je sice oblíbená rostlina, nad kterou zaplesá srdce každého zahradníka (čti jediná kytka, která mi nechcípla), ale plody jsou chuti nevalné. Proto bývá problematické velké množství plodů propašovat do jídla, aby se toho zbytek rodiny nevšiml. Dnes padla volba na tradiční lečo.

18

Úkol č. 19: Vytáhněte ešus

Pro zachování prázdninového módu bylo dnešním úkolem vytáhnout ze skříně ešus. Nojo, ale z jaké skříně. Po stěhování je žel bohu jasné, že ač se v naší domácnosti tento tip nádobí nachází v poměrně hojném množství, toto hojné množství se stále ještě nachází ve skříni o 100 km dál. Zavrhla jsem nápady na nákup nového, nakonec i na výpůjčku, vzhledem k situaci všech potencionálních vlastníků ešusu. Zbývalo tedy jediné, povolat službu na druhém konci republiky. A tak se na jihu vařilo, hledalo, servírovalo a nakonec i po dlouhých peripetiích fotilo. Nikdy jsem netušila, že budou moji rodiče ochotni pro něco jako je prázdninová výzva vynaložit tolik úsilí. Díky!!!

19

Úkol č. 20: Navštivte trh

A prázdninově pokračujeme. Dnešním úkolem bylo navšívit trh. Je tedy pravda, že si trh představuji úplně jinak, ale nakonec jsem se musela spokojit s pár stánky s našimi vietnamskými spoluobčany. Musím ale podotknout, že pokaždé, když jdu nakupovat, zeleninu a ovoce kupuji jedině od nich.

20

Velká prázdninová výzva – den 11-15

A máme tady další dny Velké prázdninové výzvy.

Úkol č. 11: Vyrobte domácí sušenky

Výroba domácích sušenek mě nepotěšila. Ne že bych byla nějak zaujatá proti sušenkám, ale jejich výroba se trefila zrovna na sobotu, kdy jsem měla domů sezvanou celou rodinku (a že nás není zrovna málo), takže jsem celý den strávila u plotny, kde jsem chystala večerní pohoštění, ve kterém rozhodně sušenky nefigurovaly.

Každopádně jsem se nechtěla vzdát a tak přispěchala na pomoc mamina s nevinnou otázkou, jestli by se nepočítaly třeba i slané sušenky. A jelikož to v popisu stanovené nebylo, využila jsem její spíže a nákupní slabosti a udělala instantní zeleninové sušenky z DM.

Z počátku jsem byla skeptická, protože k podobným produktům nemám zrovna důvěru, ale kupodivu nebyly vůbec špatné a dokonce neočekávaně zmizely, když návštěvy chodily na záchod přes kuchyni, takže to asi nebylo nejhorší.

Sušenky

Úkol č. 12: Troufněte si na maso s kostí

Rodinné setkání bylo v plném proudu a my s mamkou očekávaly půlnoc a zpřístupnění dalšího úkolu. Maso s kostí. Nastala drobná panika, protože u nás ve vsi, v neděli ráno, těžko seženu jakékoliv maso, natož s kostí. Naštěstí mamku napadl další spásný nápad (všímáte si, že tenhle víkend byl vlastně v její režii??? :o) V mrazáku jsme ještě v noci vyhrábly hovězí kosti a po bujarých oslavách byl na nedělní oběd silný hovězí vývar se spoustou masa, takže si všichni čvachtali.

Maso s kostí

Úkol č. 13: Snězte něco ze zahrádky

Aneb, když si úkol přečtete až po nákupu. Určitě znáte tu nesnesitelnou chuť na nějakou potravinu, kterou nemůžete dlouho sehnat a pak, když už se k ní složitě dostanete, tak vám to něco pokazí??? Přesně takhle jsem několik dnů sháněla kyselé ryby. Vážně několik dnů, protože nikde neměli rybičky podle mojich představ, až jednoho dne zabodovala Billa a já si hrdě vezla nálož vlakem domů (jo mimochodem, už jste někdy zkoušeli vézt ryby vlakem???). Chuť byla neuvěřitelná, domů jsem skoro doběhla a pak přišla sprcha. Přečetla jsem si úkol dnešního dne. Snězte něco ze zahrádky. Nastala panika, protože nejen, že nemám zahrádku, ale nakládané rybičky budu za plody zahrádky vydávat těžko. Naštěstí jsem jako správný pražák dovalila na zadním okně mého vozu vajíčka a hlavně spánou okurku z maminčiny zahrádky. A nakonec obávaná kombinace okurkového salátu s koprem a rybiček nebyl zase tak tragický, jak by se dalo očekávat, naopak to bylo docela dobré.

Ze zahrádky

Úkol č. 14: Nudličky na talíři

Nudličky na talíři měla jasně určěný scénář – maso a co lednice dala. Naštěstí moje lednice skrývala bohaté zásoby zbytků, takže se ke kuřecímu msu přidala cibulka, papriky a několik druhů sýrů. Doplnila jsem pohankou a nechala si čvachtat. kombinace cibule a plísňového sýra se asi nikdy nenabažím.

Nudličky

Úkol č. 15: Vyzkoušejte novou podobu kávy

Nová podoba kávy byla opět těžkou improvizací. Nevím jak to dělali ostatní, ale splnit zadaný úkol během 24 hodin byl pro mě celkem oříšek. Ráno po probuzení jsem přečetla úkol, takže hned od rána přicházel stres, jak se s ním dnes popasuji, následovala další panika, kde na to vezmu suroviny, když obchod zavírá v 18:00 a já odjíždím z práce v 18:05. Nezbylo tedy nic jiného, než improvizace a to i v pracovních podmínkách. Nová podoba kávy se tentokrát konala především v přísadách. Tudíž jsme si s kolegyňkou do odpolední kávy přisypaly trochu skořice a vrcholem vylepšení mělo být přidání višňové čokolády. Cílem bylo vytvořit nezapomenutelný chuťový zážitek, po kterém budou naše chuťové pohárky slintat blahem. Což by možná bývalo i šlo, kdyby nešlo o českou čokoládu, která po ponoření do horké kávy úplně změnila barvu a konzistenci, nikoliv však tvar, jak jsme obě předpokládaly. Z kostičky vzniklo žvýkací cosi odporné chuti a konzistence, co změnilo naši exkluzivní kávu v břečku plnou mastných ok. Řekněme, že o dobrých podobách kávy mám úplně jiné představy.

Káva

Velká prázdninová výzva – den 6-10

Úkol č. 6. Ovocný dezert pro druhé

Jako ovocný dezert nešlo vybrat nic jiného než meruňkové knedlíky. Řekla bych, že měly i celkem úspěch, což u nás se sladkostmi moc často neslavím ;o)

Meruňkové knedlíky

Úkol č. 7. Snězte 3 druhy zeleniny

Úkol snízt tři druhy zeleniny byl vcelku jednoduchý, ikdyž ne moc kreativní, takže jako skoro každý večer, salátek z standardní trikolóry – okurka, rajča, paprika a pro efekt podávané na lůžku z baby salátku a česnekovo jogurtovou zálivkou.

Tři druhy zeleniny

Úkol č. 8: Uchovejte něco na zimu

Úkol uchovat něco na zimu mi přišel právě vhod. Vezla jsem si od našich našušené bylinky, které bylo už jen třeba přendat do vzduchotěsných lahviček a popsat, abych se v těch bylinách v zimě nestratila ;o)

Zásoby na zimu

Úkol č. 9: Pošlete pohled z prázdnin

Pohled z prázdniny byl opravdovým úkolem. Nejen, že jsem pohled neposílala už strašně dlouho, ale hlavně vymyslet komu pošlu pohled, aby na mě nekoukal jako na blázna. Odnesly to kamarádčiny děti, kterým, jak doufám, pohled udělal radost a já zjistila, že známky pořád chutnají tak odporně jako tenkrát, jen poněkud méně lepí.

Pohled z prázdnin

Úkol č. 10: Dejte si jídlo do ruky

Jídlo do ruky se mi taky celkem hodilo. Tento úkol vyšel na pátek, kdy většinou sedám do auta a frčím někam na víkend. Ani tentokrát tomu nebylo jinak a tak bylo potřeba zabalit svačinku do ruky, do auta. Jídlo do ruky